Futsalový turnaj jsme zahájili proti obhájci loňského vítězství, studentům polského gymnázia. Náš výkon byl mdlý, soupeř na nás tlačil. V bráně čaroval Ondra Valalík, který se chvílemi cítil jako na střelnici. Nejspíše si i začaroval bránu, jelikož v neustálém sledu zvonila branková konstrukce a soupeř několikrát nedokázal z jednoho metru trefit prázdnou bránu. Zdálo se, že zápas skončí remízou, ale nakonec jsme jednu branku obdrželi. Dvě sekundy před koncem jsme málem vyrovnali, ale remíza by byla nespravedlivá, protože by se jednalo asi o jedinou naši střelu na bránu. V zápasu proti Albrechtově střední škole jsme vsítili rychle branku a nechali se ukolébat vedením. Soupeř otočil zápas na 1:2 a začalo nám téct do bot. V tom momentu se zlomil náš herní projev a do konce turnaje už to byl z naší strany fotbalový „orchestr“. Futsalové zápasy jsou velmi chudé na branky, ale my jsme rozjeli brankostroj a v posledních 5 minutách vstřelili 6 gólů. To nám vlilo novou energii, kterou jsme přetavili do dalších těžkých zápasů. Proti SZŠ Agel to byl boj o každý metr. Se štěstím jsme vstřelili první branku, to nás uklidnilo. V závěru Agel vsadil vše do útoku a tlačil na naši bránu. Za zmínku stojí, že při tomto tlaku Artur od vlastní brány odstřelil míč a šel unavený rychle střídat. Až poté se míč dokutálel do opuštěné soupeřovy brány, takže na střídačce se dozvěděl, že je autorem gólu. Turnaj byl tak vyrovnaný, že do posledního zápasu proti českému gymnáziu jsme vstupovali s vědomím, že prohra nás posune na 4. místo, výhra bude znamenat vítězství v turnaji. Zápas jsme ubojovali a po roční odmlce jsme opět futsalový turnaj vyhráli! Hoši blahopřejeme.